K focení tedy spíše zachycení věcí a míst, tak jak je podle mně vidím jen Já, a nutně je musím zaznamenat, jsem přičichl v 90 letech. Kamarád mi půjčil Zenita, který jsem si od něj po třech letech půjčení koupil. Absolutně nic mi neříkali časy ani expozice, vše bylo jen pokus a omyl, výsledky vyzvednuté z fotolabu dost drahá sranda - tedy záliba. Toho Zenita jsem nosil pořád, kdo jej měl, ví jaká je to váha, a výsledek fotky vždy záležel na tom zda docvakla uzávěrka, takže do vyvolání nebylo jisté, zda fotku mám. Bylo to dobrodružství. Vždycky
černobílé.
Po x letech jsem si koupil mobil se super foťákem. To je tak tři roky na zpět. To kouzlo kdykoliv a kdekoliv, ihned zachytit místo, lidi, událost mně strašně naplňuje. Málo kterou fotku si mohu připravit a dost jich nestihnu.
Focení je pro mě o momentech, o lidech, o odrazech a jejich prolínání, hledání obrazu v obrazu co se neopakuje, a to vše chci ukázat ostatním i sobě.
Instagram : jan_srbeny
0 komentářů:
Post a Comment